Letošní ročník je již definitivně za námi. Sešlo se nás účastníků přes čtyřicet a z toho přes 30 tvořících umělců. Atmosféra byla jedinečná a  i tentokrát bylo pro mne loučení posledního dne velmi emotivní. Již se těším na další ročník. A co všechno se během symposia událo?Jak již jsem zmiňovala hrad byl plný tvořících  lidí. Byli mezi námi řezbáři, kameníci hledající a brousící kameny ale i kameník sochař, keramičky, malíři, kamenořezač, šperkařka i malířky skla. Rozhodně bylo neustále co k vidění.

Zároveň jsme se mohli chlubit i mezinárodní účastí čtyř řezbářů z Německa. Nejvíce si je užil devítiletý kamarád Dominik, který ač zatím neumí německy, tak s řezbářem Falkem vytvořili spolu motorovou pilou krásnou sochu orla.  A Dominik často za mnou chodil a Falkova přání ohledně jídla tlumočil.

Jak jinak to na symposiích chodí než že přes den všichni tvoří svá díla a k večeru se užívá společnosti stejně spřízněných duší. Pro řezbáře byl také uspořádán malý kultruní program. V kapli proběhli tři koncerty. Zazněli zde Sefardské písně, rozezněla se harfa a také přijel člověk, který bravurně ovládá hru na skleničky.

A letos se slavily Velikonoce. Pekli jsme skutečné mazance a zdobili vajíčka a samozřejmě jsem také vyrobili pomlázky, koledníky plévali vodou a kluci chodili s řechtačkou. Příští rok budou narozeniny!