• Út. Bře 19th, 2024

Horní hrad „Hauenštejn“

hrad a zámek ze 13. století

Zajímavosti v okolí

  • Home
  • Zajímavosti v okolí

PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI (fauna i flora)

užovka

 

UŽOVKA STROMOVÁ

Užovka stromová, dříve užovka Aeskulapova je nejedovatý druh. Jedná se o hada snad s nejstarší známou evropskou tradicí. Byl zasvěcen řeckému bohovi lékařství Aeskulapovi a je zpodobňován na památkách starých více než 2 500 let. Aeskulapova hůl obtočená hadem je znamením životní síly a zdraví. Jako svůj znak ho používají lékaři a farmaceuti. V rámci Přírodního parku Stráž nad Ohří probíhá záchrana vzácné užovky stromové. Více se dočtete zde; nebo se rovnou zastavte v Infocentru v Osvinově a popovídejte si přímo s členy společnosti Zamenis o.s.

 

 

 

peklo

PEKELSKÉ ÚDOLÍ

Nádherné údolí Ohře, ve svém středním toku spoutané rozeklanými skalisky, přitahuje poutníky již od dob romantismu. Celé údolí Hornohradského a Pekelského potoka je také chráněnou oblastí klidu Peklo. Krásné přírodní scenérie doplňují na mnoha místech skalnaté výchozy. Jedním z nejmohutnějších je vyvřelá čedičová žíla přímo nad obcí Stráž. Zde, na rozmezí Sedlecka s luckým kmenovým knížectvím, se údajně nacházelo slovanské strážiště. Další slovanská hradiště nalezneme u Vojkovic a Velichova. Pravěké hradiště se vypíná na vysokém vrchu i u obce Radošova, dále proti toku Ohře, kde stával i známý dřevěný krytý most.

PŘÍRODNÍ PARK STRÁŽ NAD OHŘÍ – Přírodní park ve Stráži nad Ohří u Chomutova má rozlohu 17km2, vyhlášen přírodním parkem byl v roce 1997. Posláním parku je zachování biologické, krajinné a estetické hodnoty této malebné části Podhůří Krušných hor. Ojedinělý výskyt plazů, četné památné stromy, např. javor břek (215 cm), Pekelský buk (470 m), lípa velkolistá (40 cm) a další.

 

ADRENALIN A ZÁBAVA

AREÁL PLEŠIVEC

Hledáte-li místo, kde si můžete odpočinout, kochat se nádhernou přírodou, ale také se pořádně pobavit, vydejte se na vrchol Plešivec u Abertam v Krušných horách. Sami, s partnerem či partnerkou, s dětmi, s přáteli – každý si tu užije dle libosti.

HISTORICKÁ DŮLNÍ DÍLA KRUŠNCH HOR

ŠTOLA JOHANNES (přírodní rezervace Zlatý kopec) – mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl, ve kterém staří horníci vyrazili podzemní komory obrovských rozměrů, jaké lze i jinde ve světě vidět jen málokde. V tomto směru je důl Johannes naprosto výjimečný. I tyto unikátní komory, z nichž největší má půdorysné rozměry 60 x 20 m, při výšce 10 až 12 m.

ŠTOLA KRYŠTOF (důl Mauritius) – jedna z nejstarších štol dolu Mauritius dobývaného již od 16.století. Ve štole spatříte úseky ražené ručně pomocí želízka a mlátku i partie rozšiřované pomocí sázení ohněm.

KRÁLOVSKÉ A ŠLECHTICKÉ HRADY NA ZEMSKÉ STEZCE PŘI ŘECE OHŘI

HIMLŠTEJN – zřícenina hradu, jehož pozůstatky stojí na vysokém vrchu zvaném též Nebesa nad Stráží nad Ohří. Vybudoval jej, jak jsme již viděli při procházce dějinami hradu Hauenštejnu, jeho držitel Vilém z Illburka někdy kolem roku 1434. Hrad zpustl za držení Šliků v polovině 16. století. K roku 1574 se hrad již uvádí jako pustý. Dosud se z něj dochovala vstupní brána a část obytné věže.

PERŠTEJN – zřícenina hradu z druhé poloviny 13. století. Založili jej patrně páni ze Šumburka. Po dobytí hradu vojskem žateckého kraje roku 1451 a posléze po připojení k sousednímu šumburskému panství se roku 1537 uvádí jako pustý. Na značně komplikovaném půdorysu hradního jádra se dosud tyčí válcový bergfrit.

ŠUMBURK – Nedaleko od něho se na vysokém kopci dominujícím celé krajině vypíná zřícenina hradu Šumburk. Na konci husitských válek jej zbudoval Vilém ze Šumburka a nazval podle rodového hradu v Německu Nový Šumburk. V roce 1449 hrad koupil nám již dobře známý Vilém z Illburka. Po rozsáhlém požáru v polovině 16. století již nebyl patrně obnoven a na počátku 17. století je uváděn jako pustý. Na zřetelném půdorysu hradního jádra je dobře patrný rozsah opevnění se vstupní branou, hranolovými baštami a velkou obytnou věží – donjonem na nejvyšším vrcholu kopce.

EGERBERK – Na pravém břehu Ohře nedaleko od hradu Šumburka stojí nad vsí Lestkovem, zřícenina hradu Egerberku. Hrad prvně zmiňovaný v souvislosti s osobou Viléma z Egerberku v roce 1317 byl založen na konci 13. či počátku 14. století. Hrad byl poté, co jej získal v roce 1384 Jindřich Škopek z Dubé radikálně přestavěn. Po postavení zámku Felixburku Bohuslavem řečeným Šťastný z Lobkovic a Hasištejna byl již nepohodlný hrad Egerberk opuštěn až posléze zpustl. Dodnes se dochoval obdélný palác s průjezdem a drobnou arkýřovou kaplí a pozůstatek zadního paláce s poloválcovou čelní zdí. Užití bosovaných kvádrů zpevňujících nároží předního paláce dokládá aktivitu dvorské huti, kterou si zde stavitel jako vysoký člen korunní rady pro sebe výhodně využil (či zneužil).

HASIŠTEJN – Cestou na Chomutov dospějeme u vsi Místo, nedaleko Prunéřova, k dalšímu ze zdejších hradů, zřícenině hradu Hasištejnu. Původně královský hrad, založený patrně na počátku 14. století českým králem Václavem II., se dostal v průběhu husitských válek do držení Lobkoviců, kteří zde provedli rozsáhlou přestavbu. Poté, co přestal být sídlem vrchnosti a po požáru roku 1560 postupně zpustl. V čele protáhlého hradního jádra se obkroužen obvodovou hradbou dochoval okrouhlý bergfrit, z jehož ochozu se naskýtá nádherný výhled do okolí. V zadní poloze jsou zřetelné pozůstatky paláce a přilehlé kaple. Kolem hlavní hradby byla doplněna hradba parkánová s baštami.

 

HISTORICKÁ MĚSTA

KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ – Pokračujeme-li dále po toku řeky Ohře dospějeme do města Klášterce. Jméno osadě a poté i městu dali postoloprtští benediktýni, kteří zde založili své proboštství. To zrušil a celé území přičlenil ke královské koruně v roce 1277 král Přemysl Otakar II. Na břehu řeky Ohře zde stojí zámek, původně renesanční sídlo pánů z Fictumu, který po požáru roku 1856 dostal svou dnešní romantickou novogotickou podobu. V zámku je stálá výstava proslaveného porcelánu značky Thun z produkce místní porcelánky. Kolem zámku je přístupný i pozoruhodný přírodně krajinářský park.

KADAŇ – Dále můžeme pokračovat do královského města Kadaně. Zde přímo nad řekou stojí královský hrad, který založil spolu s městem kolem poloviny 13. století král železný a zlatý, Přemysl Otakar II. Městský hrad s pravidelnou čtverhrannou dispozicí sloužil po několika přestavbách od poloviny 18. století jako kasárna. V roce 1811 jej těžce poškodil rozsáhlý požár. Nyní se připravuje jeho znovuvzkříšení a alespoň částečné zpřístupnění. Za důkladnou prohlídku bezesporu stojí i celé historické město s jeho známou gotickou radnicí, jejíž věž je ukončena zděnou helmicí a klášterem františkánů observantů s jedním z nejstarších příkladů sklípkových kleneb v českých zemích.

JÁCHYMOV – Jáchymov, lázeňské městečko s necelými třemi tisíci obyvatel, leží na severozápadním okraji Čech a je součástí Karlovarského kraje. Nedaleko města vystupuje mohutný hřbet hory Klínovec. Nadmořská výška města je v dolní části 560 m.n.m. a v horní části 750 m.n.m. Je zde podhorské klima, v zimě drsnější. Jižní svah Krušných hor, do kterého je město vklíněno, jej chrání proti severním větrům.

KRÁSNÝ LES – Přímo nad osadou Horní Hrad se nalézá obec Krásný Les s barokním kostelem sv. Petra a Pavla. Po velkém požáru je obnoveno jen kněžiště a z čela stavby vystupující hranolová věž. V lodi se nacházel krásný malovaný kazetový strop se znakem Ludvíka Viléma, markraběte bádenského a jeho choti Franzisky Sibylly Augusty, rozené vévodkyně Sasko-lauenburské, jímž patřilo spolu s nedalekým Ostrovem celé hauenštejnské panství.

OSTROV NAD OHŘÍ – Cílem dalších vycházek mohou být i blízká historická města – Ostrov se zámkem a zámeckým parkem proslulým v barokním období jako osmý div světa, Jáchymov se svou proslavenou těžbou stříbra a v neposlední řadě Karlovy Vary, naše nejvýznamnější lázeňské město.