Nedávná minulost

minulost„V roce 1994 jsem poprvé s přáteli zavítal během naší cesty Poohřím do údolí Hornohradského potoka a spatřil Hauenštejn. Opuštěně a majestátně vévodil údolí, obtékán dvěma potoky, zápasil se záplavou bujné zeleně, která jej většinu pohlcovala. Prohlédli jsme si zevrubně hrad i okolí, místo, kde se zastavil čas v romantických dobách minulého století. Cedulka u hradní brány informovala o právě probíhajícím restitučním řízení a prodejní mnohamilionové ceně…

Čas plynul a já na svých dalších cestách marně hledal alespoň vzdáleně podobné místo s oním nezapomenutelným geniem loci. V zimě roku 1999 se mi opět naskytla příležitost zastavit se na Hauenštejně. Byl jsem nemálo překvapen tím, že místo skvostného zámku či alespoň probíhající rekonstrukce vidím stále tatáž prázdná okna, prolomené střechy a moře zeleně. Nemilosrdný čas však ani za ta léta nic neubral působivosti místa a tajuplnosti zámku.

Začal jsem tedy jednat. Obec Krásný Les byla již právoplatným vlastníkem celého komplexu a byť se po všechna ta léta snažila pro hrad najít uživatele, nepodařilo se. Vypracoval jsem tedy záměr celkové postupné obnovy a získal podporu Okresního úřadu jakožto výkonného orgánu Státní památkové péče. Poté jsem zahájil rozhovory s obecním zastupitelstvem. Po několikaměsíčních jednáních jsme nalezli společný kompromis mezi kupní cenou, jejím splácením a okamžitým zahájením záchranných prací. Došlo k podpisu kupní smlouvy.

2000

A tak přišel den 20.10. roku 2000, kdy jsem opět s přáteli a autem plně naloženým pracovním náčiním zastavil před hradní branou, kterou jsem tentokráte již přelézat nemusel. Do zimy nás čekalo mnoho práce a jak se ukázalo, tak toho roku naštěstí nebyla ani moc krutá. Mezi prvními, kdo se přijel na nás blázny podívat, byl ostrovský stavitel Milan Štěpánek. Aniž bychom si cokoli řekli, poté co nás spatřil lopotit se v rumu komnat, se otočil a přivezl ochranné přilby. A že nám těch přileb bylo třeba!

V té době jsem o stavebním řemeslu neměl mnoho potuchy a na vše nahlížel nadšeným pohledem člověka, jenž si nepřipouští žádných omezení. A jelikož se mezi námi postupem času vytvořilo velmi silné přátelské pouto, tak jeden bez druhého si zdárně započatou rekonstrukci již nedokážeme představit. Ukázalo se, že Milan velmi dobře zná nejen dávnou historii hradu, má k ní mnoho dokumentů, nechal vypracovat stavebně-historický průzkum, různá zaměření, ale dokonce už rozpracoval projektovou dokumentaci pro postupnou obnovu. Znal hrad kámen po kameni…

Na jaře roku následujícího zorganizoval Pavel Vaculík ve zdech hradu první tiskovou konferenci, na kterou se dostavilo nebývale velké množství reportérů všech druhů médií, a to i přes nepřízeň počasí. Od této chvíle se o nás, našem cíli a již vykonané práci dozvídá kraj a prostřednictvím České televize i celá země. Na hrad se vzápětí přijel podívat i senátor Karlovarského kraje Vladimír Kulhánek, který se poté postavil do čela patronů záchrany a obnovy Hauenštejna.

Referát kultury Okresního úřadu v Karlových Varech v čele s paní Bucharovou a panem Zemanem poskytl jako první finanční podporu. Vyčišťovací a záchranné práce ještě více pokročily. V létě roku 2001 jsme hostili tým archeologů Karlovarského muzea vedený Jiřím Klsákem. Výsledky jeho práce jsou popsány v části historické. Napřesrok u nás kopali opět. Zevrubný archeologický průzkum byl prozatím završen a jednotlivé stavební fáze hradu určeny.

Hau0802-1

Desítky a posléze stovky studentů z celé vlasti k nám na četné naše výzvy našly cestu a bezplatně se zapojily do těžké práce. Pro ně se na hradě pořádala první kulturní vystoupení. Skupinu Krless, hrající původní středověkou hudbu, nám na hrad pozval další z našich příznivců, časopis Promenáda.

Za takovéto podpory a účasti, kterou jsme v kraji a okolí vzbudili, se podařilo v krátké době vyčistit hlavní přístupové cesty hradem a celkově téměř třetinu celého areálu (do chvíle vydání této publikace bylo z hradu vyvezeno přes 600 nákladních vozů suti). Vymýtit náletové dřeviny z celého hradu. A to bylo nějakých kubíků dřeva… Obnovit dřevěné točité schodiště ve věži. Staticky zajistit většinu nejcitlivějších míst, vybudovat stropy, zastřešit objekt vstupní brány a provizorně i středověká patrová sklepení a rovněž spousty dalších drobných prací. To vše za stálé a nezbytné administrativní podpory, jakou je např. příprava podkladů pro různá dotační řízení, tvorba projektové dokumentace, stavební řízení, publikační a propagační činnost a mnohé další.

Vynikající oporou ve věcech projekčních je nám R-projekt Ing. Hnáta, který cele tuto nelehkou a vysoce odbornou činnost zajišťuje.

věž

V zimě roku 2002 však došlo k nečekané destrukci více než jedné pětiny pláště věže. Tato pohroma k hradu obrátila ještě větší pozornost, dokonce k nám zavítal i ministr kultury Pavel Dostál, aby tento ojedinělý projekt spatřil a podpořil. A tak se v neuvěřitelně krátké době tří měsíců za finanční podpory státu a sponzorů a maximální obětavosti dobrovolných brigádníků podařilo vynosit z údolí a zpět usadit kamenné zdivo o objemu téměř 65 m3, celkově zhruba 169 000 kg čediče. Věž dostala novou pochozí střechu, byla stažena obručemi a slavnostně zpřístupněna prvního podzimního dne. Stala se tak prvním místem na hradě, které po desítkách let pustošení opět slouží svému novodobému účelu.

Rok 2003 znamenal pro Hauenštejn vstup do národního kulturního povědomí. Kromě mnoha drobných akcí pro veřejnost, zejména hudebního zaměření, proběhl v červenci první ročník dřevosochařského uměleckého sympozia, který pro nás velmi obětavě uspořádal pan Libor Daenemark. Pozval na tři desítky řezbářů z celé republiky a ti u nás na hradě v rámci týdenního pobytu vytvořili až dvoumetrové velikány, převážně z lipového dřeva. Sympozia se zúčastnili i kameníci, kteří vytesali do pískovcové desky vážící více jak 400 kilogramů novodobý hradní erb, Fénixe. Ten jsme posléze umístili nad vstupní bránu. Zastoupeni byli i kováři, grafici a malíři. Na podzim jsme následně uskutečnili benefiční aukci, při níž se nám podařilo prodat skoro polovinu plastik a získat takto další prostředky pro zastřešování hradních budov. Úspěch a ohlas sympozia byl tak velký, že z něj vznikla mnohaminutová reportáž natočená a odvysílaná Českou televizí.

Na sklonku měsíce srpna uspořádal pan Bohumil Pražák se svou kulturní agenturou a půjčovnou lodí na řece Ohři – Dronte – celodenní folkový festival ve zdech Hauenštejna s názvem „Folková Ohře aneb vodáci na hradě“. Za účasti špiček folkové scény, skupin Hop Trop, Nezmaři a Asonance, doplněných řadou místních kapel, kráčel Donald MacGillavry nádvořím (v podání Asonance) a spolu s ním i na tisíc posluchačů. Opět velmi vydařená akce, která u nás rovněž bude mít tradiční podobu a pravidelný prostor.

střechy

Stavebně se podařilo vyčistit od suti celé západní křídlo a dosáhnout tak již osmdesátiprocentní zpřístupněnosti hradních prostor, se kterou šlo ruku v ruce zastřešování. Na objektu vstupní brány je již usazen krov a v této chvíli, tj. v červnu roku 2004, probíhá pokládání střešní krytiny, břidlice. Zanedlouho také zahájíme výkop žumpy a na další kulturní sezónu v roce 2005 budeme tedy připraveni i s důstojným sociálním zázemím. V roce 2006 předpokládáme celkové dokončení objektu vstupní brány, představující čtvrtinovou rozlohu hradu, včetně její bohaté neogotické výzdoby. První části – stínky cimbuří a hradební koruny – nám již nad vstupní bránu začal usazovat ateliér rodiny Líbalů. Ten pro nás tyto repliky původní výzdoby i velmi mistrně vytváří. Rozšíříme tedy naše služby o důstojné sociální zázemí, lůžkovou a stravovací kapacitu v turistické i vyšší úrovni a otevřeme expoziční prostory pro putovní i stálé výstavy dokumentující obnovu hradu a její podporu ze strany dárců a sponzorů.

V těchto dnech zahajuje svoji několikaletou pouť po naší vlasti a Spolkové republice Německo putovní fotografická výstava „Z hornohradského zámku a podzámčí“ autora Ing. Vladimíra Tomana, který s velkým citem zachytil svým objektivem atmosféru znovu se rodícího zámku a probouzeného se okolí.Pastva dobytka, pomocí které zajišťujeme alespoň první krok k celkové asanaci zámeckého parku, úspěšně probíhá již třetím rokem pod obětavým vedením a s pomocí rodin Vraných, Baštů a Šandů. Také lesopark dostává pozvolna svoji původní podobu díky úzké spolupráci s Lesy České republiky, zejména pak jejím lesním správcem, oblastním ředitelem Horní Blatná, panem Ing. Janem Neumanem.

2014

Sledujte prosím pravidelně naše webové stránky www.hornihrad.cz, které průběžně informují o všem novém, co se na hradě odehrálo či odehraje, jak v oblasti kulturní, tak stavební. Vyhlašujeme též veřejnou sbírku na pokračování záchranných prací. Číslo bankovního účtu uvádíme v kapitole „kontakty“.

Pilnou a obětavou prací všech našich příznivců se skutečně daří tento náš „bláznivý“ a ojedinělý projekt i v dnešní době nepřetržitého „utahování opasků“ zdárně uskutečňovat a postupně hrad a zámek Horní hrad část po části navracet k životu a do podoby, nad níž nejeden náš návštěvník udiveně žasne. Děkujeme vám všem!“

Pavel Palacký,
současný hradní pán

Toto video bylo natočeno v rámci projektu Stavby Karlovarského kraje 2017 – autor Petr Lněnička