• Čt. Bře 28th, 2024

Horní hrad „Hauenštejn“

hrad a zámek ze 13. století

Prasátko na gril

Byhradní čeládka

Srp 23, 2010

Jiřík vyhrožoval, že přiveze pašíka, kterého pod vejmutovkou pro kamarády ugriluje. Upozorňovala jsem jej na to, že vepříka přívézt  klidně může, ale rozhodně s jeho přípravou  nechci mít nic společného.

Samozřejmě, že s tím mám společného nakonec úplně všechno. Nejdřív volala maminka Jirky, že Jirka bude na cestě i s pašíkem za dvě hodiny, má prý spoždění. Hned mě napadlo, že je to skutečně vážné. S Kubou jsem se domluvila, že pašíka dáme k němu do mrazáku, jenže mrazák odmítl mrazit. Ostatní sousedi mají kupodivu mrazáky plné a již se tam nic nevejde. Vyklidila jsem tedy lednici, zapnula ji na plný výkon a pašíka jsme tam rypáčkem napřed vsunuli. Pak jsem zjišťovala co s ním aby pět dní vydržel do dalšího víkendu, kdy ho Jirka (doufám, že ne já) bude grilovat. Internet neporadil, nakonec jsem zkusila přítele na telefonu a dle jeho instrukcí jsem pašíka do octového zábalu dala a za kopýtka do spodního sklepa pověsila. To se budou návštěvníci divit ;o))) V úterý jsem s kamarády uvařila hrnec vody a pak čekala až do půlnoci, kdy byla voda vychladlá, tak jsem do ní bylinky od věže ponořila a sůl přidala. Nakonec jsme pašíka do největšího hrnce rypáčkem napřed spustili do nálevu a násilím jsme jej tam vtlačili. Ve sklepě jsme pak poklici kamenem zatížili. Necháme ho odpočívat a snad se vepřík grilování ve zdraví dožije.

V pátek před folkovkou Jiřík pašíka odvalil pod vejmutovku do Arboreta a tam jej pavími brky potíral marinádou a nad ohněm griloval. Celičkého jej  pak spapali a kostičky řádně ohlodali. Dobré bylo, ždibíček jsem taktéž ochutnala  ;o) příště však lepší s grilováním toliko neoptálet a do dvou dnů jej zpracovat.