Od Panny klíčnice jsem se dozvěděla o zaručeně perfektní párty v Ostrově, který se koná jednou za rok. Prý je to nejvyhlášenější akce roku a nikdy na ní nesmí chybět. Prý tam všichni jsou vyfiknuti jako květinové děti a máničky. Já prý mohu přijet normálně, neb je mi tento styl vlastní. Je to poklona!?!
Pavel se na mě tvářil všelijak, když jsem mu v 21:00 oznámila, že odjíždím na Hippís. Vzala jsem si své pracovní šaty a řemínek do vlasů. Mrzí mne jen, že jsem jednu paví naušnici někde cestou ztratila.

U auta jsem již byla sama sebou překvapená že skutečně jedu. Na zábavě jsem byla snad před deseti lety. Auto bylo zamrzlé, nemohla jsem najít škrabku, tak jsem námrazu odstanila svým občanským průkazem – když Hippí tak do dna! Do klubu jsem šla po čuchu. Vstupné bylo přijatelné, prostředí zakouřené a muzika nezklamala. V sále jsem byla asi pátá nejstarší osoba a rozhodně nejstarší trsající osoba. Ovšem vyřádila jsem se dosyta. Eliška vydržela skoro do jedné a já odpadla kousek po ní. Na příští rok musím přemluvit Marušku. Bylo to super!